Dánsko  | Finsko  | Island  | Norsko  | Švédsko  

 

Švédsko – základní údaje

Historie

Počátky osídlení Švédska jsou staré téměř 10 000 let. Bezprostředně po poslední době ledové sem přišli první lovci a sběrači a v následujících tisíciletích pronikli až do dnešního středního Švédska. O prvních sídlech existují zaručené zprávy z 3. tisíciletí před n. l., z té doby pocházejí také první, nejstarší pohřební mohyly a dlouhé hroby. V 2. tisíciletí před n. l. zde sídlily germánské kmeny. Kolem roku 300 zde již žili Švédové a Gótové.
Kulturním a politickým centrem od 6. století byla Uppsala, kde vládla dynastie Ynglingů. Švédsko bylo výbojným státem, který chtěl ovládnout značná území; první pokusy byly již v 7. století, kdy začaly expanze švédských Vikingů do Pobaltí a později do východní Evropy. Hospodářský rozvoj nastal ve 12. století, kdy se budovala města a byl navázán styk s hanzou.
Dějiny novodobého Švédska začínají nástupem Gustava I. Vasy na trůn v roce 1523. Rozvíjel se vydatně obchod a velmocenské postavení Švédska se upevnilo otevřeným zásahem do třicetileté války v roce 1630. Počátkem 18. století bylo toto postavení zlomeno v severní válce (1700–1721) porážkou od Ruska. Zahraničněpolitický klid 19. století dal Švédsku šanci dohnat po ekonomické stránce ostatní evropské státy. V té době začala také vládnout dynastie Bernadottů, prvním z nich byl Jean Baptiste. Jedním z výsledků jeho vlády bylo vytvoření unie s Norskem, která přetrvala až do roku 1905.
Švédsko je od 1. světové války neutrálním státem a již do žádné války nezasahovalo. Tradičně se angažuje v boji za mír a jaderné odzbrojení. V referendu v listopadu roku 1994 odsouhlasili Švédové vstup do Evropské unie, jejímž členem se země stala 1. ledna 1995. V roce 1999 odmítli obyvatelé v referendu přijetí eura.

Geografie

Švédské království se rozprostírá ve východní části Skandinávského poloostrova mezi Norskem a Finskem na 449 964 km2. 410 934 km2 tvoří pevnina a 39 030 km2 vodní plocha. Je obklopeno Baltským mořem, Botnickým zálivem, průlivy Kattegat a Skagerrak. Ke Švédsku patří několik ostrovů, z nichž největší jsou Gotland (3142 km2) a Öland (1345 km2). Celková délka pevninské hranice je 2233 km. Délka hranice s Finskem je 614 km, s Norskem pak 1619 km. Velmi členité pobřeží měří 3218 km. Nejdelší severojižní vzdálenost je 1574 km a nejdelší západovýchodní vzdálenost je 499 km.
Krajina na jihu Švédska připomíná Dánsko, a to nejen úrodnou půdou, ale také svými vlnícími se rovinami. Většinu území však pokrývá vrchovina, která se zvedá směrem k severu. Dnešní vzhled získala krajina asi před milionem let vlivem ledovcové činnosti. Vzniklo zde na desetitisíce jezer, která tvoří 9 % plochy Švédska. Největší rozlohu mají jezera Vänern (5585 km2), Vättern (1912 km2) a Mälaren (1140 km2). Nejnižším místem je vysušený záliv jezera Hammarsjön (-2,4 m) v blízkosti města Kristianstadu.
V severozápadní části země se zdvihá Skandinávské pohoří do výše přes 2000 metrů, jinak jsou výškové rozdíly krajiny nevýrazné. Nejvyšší horou je Kebnekaise s 2111 m n. m. Hory tvoří přibližně 11 % celkové rozlohy.

Demografie

Dnešní Švédové jsou potomci germánských kmenů, které se ve Skandinávii usadily před tisíciletími. Dnes zde žije 9,8 mil. obyvatel. Hustota osídlení je velmi nízká, asi 22 obyvatel na 1 km2; 85 % z nich žije na jihu, z toho 3 miliony ve velkoměstech jako jsou Stockholm, Göteborg a Malmö. Jen ve Stockholmu a širším okolí bydlí 17 % švédského obyvatelstva. Naproti tomu v severních provinciích připadají jen 3 obyvatelé na 1 km2.
90 % obyvatel tvoří Švédové, finská menšina čítá cca 250 000 osob a Laponců je na 15 000. Vedle těchto dvou skupin obyvatel zde žije ještě dánská menšina, a to převážně na jihu. Ta však, podobně jako Finové, splývá se švédským obyvatelstvem. Statisticky bezvýznamná není ani skupina politických uprchlíků, kteří se do Švédska uchýlili během druhé světové války a po ní. Dnes tu žije asi 1,5 milionu cizinců. Mezi ně patří např. přistěhovalci z bývalé Jugoslávie, Řekové, Poláci, Turci a Íránci.

Podnebí

Zeměpisná poloha předurčuje také svérázné podnebí. Převládající západní větry mu dodávají spíše přímořský ráz a tak je podnebí podstatně vlhčí. Typickým charakteristickým rysem jsou stálé změny počasí a četné tlakové níže, které s sebou přinášejí déšť a sníh. Častěji se zde vyskytují i extrémní teploty. Pod vlivem Golfského proudu je podnebí mírnější než ve stejných zeměpisných šířkách, např. na Sibiři nebo Aljašce.
Velká rozloha země a zeměpisná poloha jsou také příčinou neobyčejně výrazných rozdílů teplot mezi severem a jihem. Průměrné letní teploty se liší jen o 5 °C, zatímco v zimě je rozdíl teplot plných 17 °C.

 
kontaktpro jednotlivcepro kolektivysportovnío zemíchfotogalerie a referencepublikacestatistikypřihlásit
© 2018 Polar travel